Okolí penzionu Mušlov

Překrásná příroda a malebná krajina LVA

/Okolí
Okolí 2017-02-28T16:12:28+00:00

Zámek Mikulov

Lichtenštejnové v roce 1560 hrad prodali Ladislavu Kereczenyimu, který začal s přestavbou hradu na barokní zámek. Když se v roce 1575 stali novými majiteli hradu Ditrichštejnové, pokračovali s rozsáhlými přestavbami, které vyvrcholily za Františka z Ditrichštejna. V roce 1719 zámek vyhořel. Byl však znovu obnoven a potřebám Ditrichštejnů sloužil až do roku 1945.

Zámek Lednice

Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19. století v slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století, kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Významnou úpravou prošel zámek koncem 17. století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená.

Zámek Valtice

Původně gotický hrad z 13. století byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1643–1730 podle projektů italského stavitele D. Martinelliho a Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Zámek tvoří třípatrová čtyřkřídlá budova s ​​konírnou, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od kterých vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr.

Janův Hrad

Janův hrad je pseudogotická napodobenina hradní zříceniny (podle dobové módy romantismu), postavená roku 1801-1808 pro knížete Jana I. z Lichtenštejna (po něm název „Janův hrad“, něm. Hansenburg, Johann(e)sburg, Janisburg). Projektu se ujal J. L. Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky (v roce 1790 založil tužkárnu ve Vídni), který již dříve projektoval také nedaleký minaret.

Minaret

Rozhlednu nechal postavit Alois I. z Lichtenštejna. Stavěla se v letech 1797-1802 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth. Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění základů použito roštu a pilotů z dubového dřeva. Věž byla vystavěna v maurském slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností podíleli i arabští umělci.

Rendez-vous

Empírový zámeček je poměrně mohutný a má tři poschodí. V patře se nachází sál, který dříve sloužil jako shromaždiště panstva, které se chystalo na lov. Páni tu posnídali, probrali novinky v myslivectví a sílu svých koní. Pak se v skrytu duše pomodlili k Dianě a vyrazili do okolních lesů vstříc dobrodružství. Bohyně je mohla z vyvýšeného místa sledovat do dálky. Dodnes sedí na trůně, který zdobí vršek sloupu uprostřed průčelí. Diana se moci nevzdala, když zapadlo slunce a poslední opozdilí lovci zavítali zpět do jejího chrámu. Byla totiž zároveň bohyní měsíce, což dokazuje tenký srpek, zdobící její účes na každé soše i obrazu.

Apollonuv chrám

Chrám se nachází na návrší (220 m n. m.) na břehu Mlýnského rybníka, nedaleko silnice spojující města Lednice a Břeclav (parkoviště naproti kempu Apollo). Okolo chrámu vede značená turistická trasa spojující města Lednice a Valtice, ve vzdálenosti cca 1,5 km je železniční zastávka „Lednice rybníky“ (Trať 247 Břeclav – Lednice).

Tři grácie

Na Třech Gráciích je zajímavé především to, že ve skutečnosti žádné grácie nejsou. Sousoší zobrazuje trio antických bohyní: Athénu, Afroditu a Artemis. Kromě počátečního písmene jména mají společný lehký úsměv a baculaté postavičky. Na dnešním přehlídkovém molu by neobstály, ale proti svým „konkurentkám“ ze štětce Patra Pavla Rubense jsou přímo vyhublé. Sousoší vytesal z jediného balvanu Leopold Fischer a původně zdobilo zámecký park v Lednici.

Zámek Břeclav

Původně na místě zámku stál hraniční hrad vybudovaný knížetem Břetislavem I., od něhož panství dostalo své jméno. Hrad sloužil jako jedno ze správních středisek knížectví středověké Moravy, které se později stalo jedním z panských sídel. Později přemyslovský hrad i Novou a Starou Břeclav získali Žerotínové, kteří hrad 1. polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek. Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) za svoji účast na stavovském povstání po roce 1618 o břeclavské panství přišel.