Zámek Mikulov

Lichtenštejnové v roce 1560 hrad prodali Ladislavu Kereczenyimu, který začal s přestavbou hradu na barokní zámek. Když se v roce 1575 stali novými majiteli hradu Ditrichštejnové, pokračovali s rozsáhlými přestavbami, které vyvrcholily za Františka z Ditrichštejna. V roce 1719 zámek vyhořel. Byl však znovu obnoven a potřebám Ditrichštejnů sloužil až do roku 1945.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mikulov (zámek) [online]. c2019 [citováno 19. 05. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mikulov_(z%C3%A1mek)&oldid=17213323>

Zámek Lednice

Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19. století v slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století, kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Významnou úpravou prošel zámek koncem 17. století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Lednice (zámek) [online]. c2019 [citováno 19. 05. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lednice_(z%C3%A1mek)&oldid=17213005>

Zámek Valtice

Původně gotický hrad z 13. století byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1643–1730 podle projektů italského stavitele D. Martinelliho a Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Zámek tvoří třípatrová čtyřkřídlá budova s ​​konírnou, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od kterých vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Valtice (zámek) [online]. c2019 [citováno 19. 05. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Valtice_(z%C3%A1mek)&oldid=17226505>

Janův Hrad

Janův hrad je pseudogotická napodobenina hradní zříceniny (podle dobové módy romantismu), postavená roku 1801-1808 pro knížete Jana I. z Lichtenštejna (po něm název „Janův hrad“, něm. Hansenburg, Johann(e)sburg, Janisburg). Projektu se ujal J. L. Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky (v roce 1790 založil tužkárnu ve Vídni), který již dříve projektoval také nedaleký minaret.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Janův hrad [online]. c2019 [citováno 19. 05. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan%C5%AFv_hrad&oldid=17086147>

Minaret

Rozhlednu nechal postavit Alois I. z Lichtenštejna. Stavěla se v letech 1797-1802 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth. Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění základů použito roštu a pilotů z dubového dřeva. Věž byla vystavěna v maurském slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností podíleli i arabští umělci.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Minaret (Lednicko-valtický areál) [online]. c2019 [citováno 19. 05. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Minaret_(Lednicko-valtick%C3%BD_are%C3%A1l)&oldid=17084015>

Rendez-vous

Empírový zámeček je poměrně mohutný a má tři poschodí. V patře se nachází sál, který dříve sloužil jako shromaždiště panstva, které se chystalo na lov. Páni tu posnídali, probrali novinky v myslivectví a sílu svých koní. Pak se v skrytu duše pomodlili k Dianě a vyrazili do okolních lesů vstříc dobrodružství. Bohyně je mohla z vyvýšeného místa sledovat do dálky. Dodnes sedí na trůně, který zdobí vršek sloupu uprostřed průčelí. Diana se moci nevzdala, když zapadlo slunce a poslední opozdilí lovci zavítali zpět do jejího chrámu. Byla totiž zároveň bohyní měsíce, což dokazuje tenký srpek, zdobící její účes na každé soše i obrazu.

Apollonuv chrám

Chrám se nachází na návrší (220 m n. m.) na břehu Mlýnského rybníka, nedaleko silnice spojující města Lednice a Břeclav (parkoviště naproti kempu Apollo). Okolo chrámu vede značená turistická trasa spojující města Lednice a Valtice, ve vzdálenosti cca 1,5 km je železniční zastávka „Lednice rybníky“ (Trať 247 Břeclav – Lednice).

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Apollónův chrám (Lednicko-valtický areál) [online]. c2019 [citováno 19. 05. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Apoll%C3%B3n%C5%AFv_chr%C3%A1m_(Lednicko-valtick%C3%BD_are%C3%A1l)&oldid=17087043>

Tři grácie

Tři Grácie (také Chrám Tří Grácií) je kryté sloupořadí v Lednicko-valtickém areálu, před kterým stojí sousoší, pro které se vžil název Tři Grácie. Letohrádek z první čtvrtiny 19. století stojí v katastrálním území Charvátská Nová Ves na jižním břehu Prostředního rybníka. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Letohrádek byl vybudován za vlády knížete Jana I. z Lichtenštejna v letech 1824 -1825. Neoklasicistní stavba, která v sobě slučovala funkci obydlí personálu s letohrádkem, je dílem Franze Josefa Engela.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Tři Grácie (Lednicko-valtický areál) [online]. c2019 [citováno 19. 05. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=T%C5%99i_Gr%C3%A1cie_(Lednicko-valtick%C3%BD_are%C3%A1l)&oldid=17101384>

Zámek Břeclav

Původně na místě zámku stál hraniční hrad vybudovaný knížetem Břetislavem I., od něhož panství dostalo své jméno. Hrad sloužil jako jedno ze správních středisek knížectví středověké Moravy, které se později stalo jedním z panských sídel. Později přemyslovský hrad i Novou a Starou Břeclav získali Žerotínové, kteří hrad 1. polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek. Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) za svoji účast na stavovském povstání po roce 1618 o břeclavské panství přišel.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Břeclav (zámek) [online]. c2019 [citováno 19. 05. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C5%99eclav_(z%C3%A1mek)&oldid=16956745>